Kalendář
Říjen 2021
PoÚtStČtSoNe
     1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 31
« Zář   Lis »

Činnost mládeže finančně podporují:

msmt
stck
mesto

facebook


ROZHOVOR RAKOVNICKÝ DENÍK 3. část

Říká se, že má trenér vždycky pravdu. Jak se ale vyvarovat situacím, kdy o zápase řídíte holky oba svými pokyny a do toho se přidají rodiče, jejichž názory se vždy nemusí ztotožňovat s těmi od trenérů?

   Marek: Myslím, že jsme s Tomášem sladěni na jednu notu, takže tam žádný problém nevidím. Jinak by to ani nemohlo fungovat. Druhá zmíněná záležitost je skutečným problémem, se kterou se perou asi všichni trenéři. Rodič má dítě podporovat, nikoliv ho trénovat, rovněž nemá během zápasu negativně působit na dítě v případě, když se dítěti něco nepovede. Rodič není před zápasem v šatně a já mohu všechny rodiče ujistit, že všechny záměry, které máme, i když s nimi nemusí souhlasit, mají svůj důvod a jsou ku prospěchu holek. Neříkám, že se to děje furt, ale občas se to děje.

   Tomáš: Dříve jsme s tím trochu bojovali, ale rodičům jsme dali najevo co a jak a musím říct, že se to zlepšilo, byť to občas někdo nevydrží. Myslím, že bohatě stačí, když mají holky pokyny od nás. Už takhle jsme s Markem někdy slyšet až moc (smích). V tomto věku na hřišti by se na hráče mělo mluvit minimálně, někdy to ale situace nedovoluje. Proti podporování holek během zápasu ze strany rodičů nemám vůbec nic, ba naopak je dobře, když holky uslyší chválu a třeba je to nakopne ještě k lepšímu výkonu. Co se povedlo a ne, to si řekneme o poločase nebo po zápase.

V přípravce má být fotbal především o radosti ze hry a o tom, aby se jedinec v mládežnickém věku co nejvíce naučil. Na co dbáte nejvíce a jaké požadavky na holky máte?

   Marek: Požadavky jsou jednoduché – využít prostor na hřišti a hrát na sebe. V tomto věku je nejdůležitější individuální rozvoj, nikoliv například kombinační hra atd.

   Tomáš: Pořád cpeme do holek, aby se nebály si dovolit, jít do kličky. Kdo nic nedělá, tak sice nic nezkazí, ale také se nic nenaučí. Déle nechceme, aby se holky zbavovaly míče z první a jen do toho slepě nekopaly, což u některých týmů na okrese vidíme a vždy se naše pohledy sejdou s nechápavým výrazem. Zkrátka chceme, aby si míče užívaly a bavily se hrou.

Jaké to vůbec je trénovat holky od 8 do 12 let? Přece jen trénovat kluky musí být o něco snazší, ne?

   Marek: Já nikdy kluky ve věku 8 až 12 let netrénoval na úrovni klubu, tak nemám porovnání. Trénoval jsem kluky ve věku 16 – 18 let, kde to je pochopitelně ještě úplně jiné. Od skladby tréninku až po přípravu na utkání. Myslím, že rozdíl je ovšem především v tom, že holky mají trochu jiné povahy, což se projevuje například při jakékoliv hře, kdy holky například holky dbají na maximální dodržování pravidel, což u kluků není, tam chce každý vyhrát za jakoukoliv cenu.

   Tomáš: Já jsem trénoval pouze brankáře, to je úplně jiná písnička. Holky tak jsou pro mě první zkušeností s vedením celku. Některé věci se do holek dostávají pomaleji, např. důraz a celkově hlad po gólu. Kluci jsou celkově dravější.

Zkoušíte v zápasech různá rozestavění a připravujete holky i po taktické stránce nebo se zaměřujete ryze na to, aby hrály?

   Marek: Taktika do kategorie přípravek a žáků nepatří. Taktika v tomto věku je proti jejich zdravému rozvoji. Nevím komu by se líbilo, kdyby někdo v přípravce hrál stylem „park the bus”. Před každým zápasem říkám v šatně: „Je mi jedno, kolik branek dostaneme, ale chci vidět, že si dovolíte jedna na jedna, budeme se snažit míč zpracovat i před naší brankou a naše zakončení bude precizní a dáme několik branek”.

 

Co je v tomhle mládežnickém věku po fotbalové stránce nejdůležitější a od čeho by se mělo dítě naopak oprostit? 

   Marek: Bohužel musím říci poznámku, která je sice trochu úderná, ale pravdivá. I na našem okrese máme řadu týmů, které hrají především na výsledek a nedbají na rozvoj všech hráčů, což je opravdu šíleně špatně. Pokud hráče nutíte odkopávat míč před vlastní bránou do bezpečí, když je pod tlakem, tak v hráči vytváříte automatizmus, že se míč odkopává z první. Naopak pokud chcete, aby se hráč s míčem naučil co nejlépe, tak je třeba ho nutit do aktivní hry, i za cenu ztráty. Opakuji nejdůležitější je rozvoj individuality každého hráče, aby uměl do třinácti let udělat kličku, adresně zakončit.

   Tomáš: Důležitá je podpora rodičů, bez té by to nešlo. Ať už materiální nebo psychická. Déle je v mládežnickém věku důležitý pro fotbalový rozvoj jedince trenér. Nutno však poznamenat, že je rozdíl mezi trenérem a „trenérem”. Bohužel je taková doba, že trenérů je málo. Od prvních fotbalových krůčků je třeba dítěti dát správný směr. Vést ho k tomu, aby si míče užívalo a nechtělo se ho hned zbavit. Bohužel na okrese vidíme, že některým klukům nedělá problém prásknout do míče z prvního dotyku a div za to není pochválen. V tomto věku je cílem naučit jedince základní věci, a to nahrát míč, zpracovat si ho, pracovat s ním a udělat kličku. Pokud nebude umět tyto základy, nemá na ně co nabalovat. Pokud se toto v brzkém věku naučí, je tvárným hráčem a může v klidu hrát ty nejvyšší soutěže. Pokud ne, stěží se podívá mimo okres. 

Pokud by chtěl někdo s rodičů svoji dceru nově přihlásit, jsou do dívčí přípravky FKR vrátka otevřená?

   Marek: Samozřejmě. Na webových stránkách www.fkrakovnik.cz najdete kontakt na moji osobu v sekci kontakty. Moc rádi přivítáme každou novou hráčku. Hledáme zejména ročníky 2008 – 2011. Mimochodem tyto stránky spravuje Martin Krob, otec jedné hráčky,  a jsou naprosto skvělé. Naleznete zde informace o hráčkách na vysoké úrovni.

Zdroj: Rakovnický deník

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *